Ne každý příběh v azylu končí adopcí a fotografií z nového domova. Někdy přichází pomoc příliš pozdě a naším úkolem už není hledat nový začátek, ale udělat maximum pro to, aby pes dostal potřebnou péči, úlevu a důstojnost. Maxík a Čiko patří mezi svěřence, na které nezapomeneme.  

Maxík: případ, na který nezapomeneme

Maxíka jsme převzali na Mostecku ve velmi zanedbaném stavu. Bylo potřeba jednat rychle, a tak jsme ho okamžitě přijali do péče.

Teprve po převozu do karantény začalo být zřejmé, jak vážná jeho situace skutečně je.

Zanedbaná srst, bolest a strach

Maxík byl pravděpodobně kříženec pudla, ale pod zplstnatělou a silně znečištěnou srstí to bylo sotva poznat. Srst byla místy slepená výkaly, drápy měl výrazně přerostlé a manipulaci snášel velmi špatně.

Zpočátku vrčel a bránil se doteku. Postupně jsme ale začali chápat, že vedle strachu hrála obrovskou roli také fyzická bolest.

První krok: vrátit mu základní komfort

Nejdříve bylo nutné odstranit zplstnatělou srst a Maxíka kompletně ostříhat. Díky spolupracujícímu salonu se podařilo jeho tělo zbavit nánosů špíny a umožnit nám konečně posoudit jeho skutečný zdravotní stav.

Poté následovalo veterinární vyšetření.

Diagnóza, která odhalila rozsah zanedbání

Vyšetření ukázalo několik závažných problémů:

• tříselný kryptorchismus vyžadující chirurgické řešení,
• opakovaně zlomenou čelist,
• masivní zubní kámen a pokročilou parodontózu,
• rozsáhlé problémy se zuby a zánětem v dutině ústní,
• neuspokojivé výsledky jaterních testů.

Stav jeho tlamy a čelisti velmi pravděpodobně vysvětloval, proč byl tak citlivý na dotek v oblasti hlavy.

Operace byla vzhledem k jeho stavu nezbytná, pokud měl mít šanci žít bez bolesti. Maxík byl uveden do anestezie, jeho oslabený organismus však zákrok nezvládl. Přes okamžitou resuscitaci během operace zemřel.

Bylo pro nás velmi těžké přijmout, že jsme mu nedokázali nabídnout nový domov. Věříme ale, že alespoň poslední část jeho života nebyla ponechána bez pomoci a že dostal péči, kterou dlouho potřeboval.

Na jeho památku jsme nechali vytvořit vzpomínkovou plaketu.

Náklady spojené s Maxíkovou péčí, veterinárním ošetřením a následnými službami činily přibližně 7 000 Kč.

Čiko: člen rodiny, který odešel příliš brzy

Čika jsme převzali z jiného městského útulku. Byl to malý pejsek, pravděpodobně kříženec krysaříka, který pobyt ve venkovním kotci nesnášel dobře.

Proto jsme ho přijali do domácí péče.

Velmi rychle se stal jedním z nás

Po absolvování karantény se Čiko přestěhoval přímo k nám domů a velmi rychle zapadl do celé rodiny.

Byl přizpůsobivý, hodný a vděčný. Jedním z problémů, se kterým jsme pracovali, byla separační úzkost, ale i v této oblasti dělal postupně pokroky.

Naše děti si ho zamilovaly natolik, že nás pravidelně prosily, aby u nás mohl zůstat napořád. Čiko si dokonce získal privilegium, které u azylových pejsků nebylo běžné – mohl s námi odpočívat na gauči jako plnohodnotný člen domácnosti.

Boj s vážnou nemocí

Čiko k nám bohužel přišel s vážným nádorovým onemocněním. K tomu měl velmi špatný stav chrupu a luxaci pately vysokého stupně.

Vzhledem k závažnosti onkologického nálezu jsme začali řešit především léčbu nádoru.

V tomto období Čika podporoval také náš sponzor Vetamix, který mu poskytoval kvalitní krmivo.

Ještě před plánovanou operací si Čiko stihl užít naši vánoční azylovou akci pro veřejnost a být součástí rodinného i azylového života.

Poslední operace

Následující den podstoupil náročný chirurgický zákrok, jehož cílem bylo nádor odstranit. Onemocnění však bylo příliš rozsáhlé a Čiko zákrok nepřežil.

Byl pro nás výjimečným svěřencem a zároveň skutečným členem rodiny. Také jeho památku připomíná vzpomínková plaketa.

Celkové náklady na Čikovu léčbu a operaci činily přibližně 20 000 Kč.