PROČ POMÁHÁME ANEB NE VŽDY TO DOPADNE DOBŘE…

28.06.2023

Vždy píšeme článek o tom, jak adopce změní psům z depozita i jejím novým páníčkům život. Ale ne vždy to bohužel dopadne dobře, někdy se k adopci někteří pejsci ani nedostanou. A my jsme se rozhodli napsat článek i o té druhé temnější stránce, aby lidé nezavírali nad těmito případy oči. V životě to tak je a je potřeba přijmout i takové stránky, a právě o to více pomáhat útulkům, které si do péče takovéto pejsky berou a starají se o ně jak nejvíce a nejlépe umí.

Dnešní příběh bude o Maxíkovi a Čikovi. Kdybychom je nechali žít tam, kde byli, zřejmě by ještě teď žili, ale otázkou je, jak dlouho by žili, v jakém stavu a zda by to za to opravdu stálo.  

MAXÍK

Maxíka jsme přebírali v cikánském ghettu na Mostecku, kde jsme se museli domlouvat s malými dětmi, které jako jediné uměly komunikovat a měly nějaký rozum. Zde jsme Maxíka přebírali bez přijímacího poplatku a co nejrychleji, aby byl v bezpečí. To jsme ale ještě nevěděli, do čeho jdeme.

Zanedbaný stav a agresivita

Maxík byl kříženec nejspíše pudla, netušíme. Byl v hrozně zanedbaném stavu a my ho vezli k nám do depozita do karantény. Pejska jsme odevzdali do karantény a řešili, co bude dál.

Karanténu máme menších rozměrů, kvůli udržitelnosti hygieny. Nedokážete si představit, jak ta karanténa vypadala a jak smrděla ze zanedbaného pejska. Pejska už v depozitu cca 2 měsíce nemáme a stále ji každý den dezinfikujeme, protože zápach je stále cítit. Musím říct, že takový případ jsme v depozitu ještě neměli.

Maxík byl ještě k tomu agresivní a nenechal na sebe sahat, takže jsme s ním museli manipulovat velmi individuálně. V tu dobu jsme ještě nevěděli, proč agresivní byl, přikládali jsme to strachu.

Pro začátek "kosmetické" úpravy

Jako první jsme se rozhodli dát ho do pořádku z té vnější strany, protože byl slepenej v jednu velkou chlupatou kouli. Vzali jsme ho do psího kadeřnictví, které s námi spolupracuje, abychom ho oholili.

Max byl jedná velká zacuchaná chlupatá koule a bohužel ani neměl šanci nic vidět. Celá jeho srst byla plná výkalů.

Jeho drápy byli šíleně dlouhé a prostě se nedá ani popsat, jak pejsek vypadal. V tu dobu měl můj manžel narozeniny a bohužel si celou tuto špinavou práci musel odmakat s Maxíkem sám, protože mi s kolegyní jsme zápach pejska nezvládaly a upadávaly jsme do mdlob. 

Těžké zdravotní problémy bohužel nezvládl

Když jsme dali dohromady pejskův zevnějšek, jeli jsme na veterinu. Tam jsme zjistili to, co jsme nikdo nečekal a co nás posadilo na zadek.

  1. Tam jsme zjistili, že má tříselný kryptorchid, který se musí operovat.
  2. Měl na třikrát zlomenou čelist (už chápeme, proč se Maxíkovi nelíbila žádná manipulace a byl k okolí agresivní), parodontózu, masivní zubní kámen a šílený stav zubů, navíc mu jich spousta chyběla a hnisala – tady odtud pocházel veškerý ten zápach.
  3. Díky zlomené čelisti a stavu v tlamě mu to tam všechno hnisalo a vypadalo to opravdu nechutně.
  4. Jaterní testy dopadli špatně, ale bylo potřeba co nejdříve operovat, aby se dal dohromady stav v tlamě a čelist jako taková.

Bohužel během tohoto zákroku mu odešlo i srdíčko navždy a nezareagoval ani na resuscitaci ☹.

Max musel neskutečně trpět a zažít si spousta špatných věcí. Je nám líto, že se nám ho nepodařilo zachránit, ale věříme, že mu je teď už mnohem lépe a bylo to pro něho vysvobození.

Na počest jeho památky jsme nechali vyrobit plaketu s jeho fotkou a vystavíme si ji na zahrádce v depozitu, kde letos budeme vytvářet smuteční koutek svěřenců 🖤.

I u pejska, který neodejde do adopce, jsou ale výdaje neskutečně velké. U Maxíka to byl kadeřník, veterina, kafilérka, jednalo se zhruba o 7 tisíc korun.

ČIKO

Čika jsme převzali z jiného městského útulku, kde byl umístěn ve venkovním kotci. Jelikož Čiko byl malé plemeno, nejspíš krysařík, vzali jsme ho do naší vnitřní péče.

Stal se součástí naší rodiny

Čika jsme po karanténě převzali k nám domů, kde se zapojil do smečky a chodu rodiny, než najde domov. Milovali jsme ho. I když nezažil v minulosti nic pěkného (minulost je známá), byl furt úžasný a hrozně moc se přizpůsoboval ostatním, takže až na jeho separační úzkost, se kterou se u něho dalo hezky pracovat, tak s ním nebyl opravdu žádný problém.

Čiko se do naší rodiny skvěle hodil, i děti si ho zamilovaly a prosily, abych s námi zůstal a každý den se na něho těšily. Čiko byl i jediný azylový pesan, který s námi mohl spát na gauči...


Závažné zdravotní problémy

Čiko byl ale bohužel onkologický pacient a "díky" bývalé péči, kterou měl, se o jeho nádorové onemocnění nikdo nezajímal.

Začali jsme se zajímat až my, když jsme ho léčili. Nemůžu zapomenout ani na jeho zuby, které byly taky v šíleném stavu, a patelly posledního stupně, ale to je oproti nádoru to nejmenší.

Čika podporoval krmením i sponzor Vetamix, užíval si i naši vánoční akci pro veřejnost, které byl součástí.

Náročnou operaci bohužel nezvládl

Den na to musel podstoupit zákrok právě kvůli onomu nádoru. Ale bohužel nádor byl závažný a Čiko operaci nepřežil.

Proč se nikdo o takové pejsky nestará, proč to ti lidé musí nechat dojít tak daleko, až pesani musí trpět?

Nejde mi to do hlavy! Čiko byla naše srdeční záležitost, nejen celého azylu, ale i naší rodiny, ve které trávil čas.

Nedovolte lidem takto týrat psy a pomáhejme společně azylům, které se o takovéto pejsky starají, aby je mohli dát co nejlépe do pořádku, aby nemuseli zbytečně dlouho trpět ☹!

Výdaje za Čika byly okolo 20 tisíc korun.

I na Čika moc rádi vzpomínáme a i jemu jsme nechali vyrobit vzpomínkovou plaketu, aby mohl být stále s námi 🖤.