JAK MI ADOPCE ZMĚNILA ŽIVOT - ČÁST 5.
Tak tohle je Šimon. Přijímali jsme ho jako 8měsíční štěně, které nám z ošklivého místa dopravil do našeho depozita zvířecí transport, jelikož nebyla možnost pro něho jet osobně. Šimon k nám přijel hubený, vystrašený a bydlel u dočasné tety Jany.
PŘÍBĚH PÁTÝ - ŠIMON
Šimon byl při příjmu klubíčko neštěstí a za týden skvělý parťák do nepohody a moc učenlivý. Byl šťastný úplně za vše. Velmi (příjemně) nás překvapilo, jak rychle se nám podařilo si ho získat. Šimon je totiž štěně od Merilyn, zubožené fenky, o které jsme psali nedávno, určitě si její příběh pamatujete (viz článek). O Merilyn jsme se dozvěděli později a následující měsíc jsme k nám přijali i ji.
Šimon je kříženec labradora čokoládové barvy. Vůbec si neumíte představit ten boom, co nastal. Nebyla vteřina, aby nezvonil telefon. I v noci! O půlnoci nebo ve 3 hodiny ráno volali zájemci! Bylo to pro nás dost šílené, ale dalo se to čekat... Nakonec po všech veterinárních kontrolách jsme pro Šimona našli úplně boží pár z Prahy.
A oni teď popíšou svůj příběh, jak jim adopce pejska změnila život:
Hledání správného psího parťáka
Začalo to v létě v 2020, kdy jsme s přítelem začali přemýšlet o tom, že bychom si mohli pořídit psího parťáka. V té době jsme spolu byli 5 let, naše děti byly odrostlé a nepotřebovaly už naši péči a čas...
Od začátku nás spojovala společná vášeň pro cestování a turistiku po krásné České republice.
Jednoho dne jsme se jen tak zapovídali, že bychom si mohli na to společné cestování pořídit psího parťáka. Tímto rozhodnutím se spustila vlna hledání správného psího plemene pro naše turistické požadavky. Jako neznalec a vášnivý pozorovatel Youtube kanálů, kde byla prezentována jako nejlepší a nejinteligentnější plemena Border kolie, Australský ovčák... obě plemena nejlépe v barvě Blue merle a nebo další adept Malina, jsem se začala zajímat o již zmíněná plemena.
Člověk míní a Pesweb mění
Po pár dnech, kdy jsem si přečetla odborné články atd., jsem usoudila, že moje fyzička a znalosti jsou nedostačující pro pořízení tak akčních plemen, proto jsem se jako budoucí zodpovědný pejskař rozhodla, že tyto plemena asi fakt ne... ☺
Když to srovnám, tak naštěstí v pořízení psího kamaráda jsem byla nyní rozumnější, než ve svých 20 letech, když jsem se rozhodla pořídit si potomky. Samozřejmě dnes nelituji, že to bylo tak brzy ☺.
Po pár týdnech tápání jsem objevila Pesweb...
I když moje původní vize byla: chci štěně, tak postupem času se můj požadavek změnil na: chci cca ročního psa.
Je to on, mého srdce šampión
Jednoho dne jsem se opět podívala na PESWEB a bylo to, byl tam ON - mého psího srdce šampion... ŠIMON.
Když jsem ho uviděla, okamžitě jsem poznala, že to je ten MŮJ PES. Tak co teď? Chci ho. Nikdy jsem psa neměla, to bude určitě problém ☹.
Jelikož jsem byla odhodlaná a nechtěla jsem to jen tak vzdát díky mé nezkušenosti, rozhodla jsem se napsat do útulku, zda je možné jim zavolat. Niki reagovala okamžitě, ano zavolejte....
Doslova jsem na sebe práskla vše - kde bydlíme, jaké máme rodinné vztahy (skoro jako adopce dítěte), kolik nám je, kolik hodin bude Šimon sám, než přijdeme z práce, v kolikátém patře bydlíme i s výtahem... atd. atd. atd.☺a kdy se můžeme na Šimona přijet podívat.
Tak trochu loterie...
Osobně mi šlo o to, že kdyby na základě mých informací usoudili, že nejsme vhodní adepti, abychom zbytečně nevážili cestu z Prahy do Litvínova. Nešlo o náklady na naftu, to vůbec ne, mě osobně šlo o to, že kdybychom tam jeli už jako nevhodní adepti a já viděla Šimona s tím, že nemáme šanci na adopci, tak by mi to bylo líto.
Z mého úhlu pohledu si myslím, že první setkání proběhlo v pohodě, ledová sprchla přišla, když mi Niki oznámila, že na Šimona je 56 zájemců(!!!)... No tak co, nezbývá nic jiného než bojovat, že.
Nemá smysl psát, jak vše probíhalo, důležité je, že Šimon je NÁŠ☺. Začátky byly náročné, ale dneska si to užíváme.
Můj život s Šimonem
Začátky nebyly jednoduché pro nás, ani pro Šimona. Začala jsem s ním hned chodit na cvičák, který pomohl hlavně mě, jak se psem správně komunikovat, přímé srozumitelné povely atd. Šimon byl moc šikovný a dělal pokroky, takže za pár týdnu jsme dohonili i pokročilé pejsky.
Na cvičák chodíme stále, hlavně kvůli skvělé parte páníčků a pejsků. Zúčastnili jsme se poprvé psího kempu na Hracholuské přehradě a moc jsme si to užili. Letos si psí kemp určitě zopakujeme.
I přes prvotní předsevzetí, že pes nikdy nesmí do postele... samozřejmě jsme po pár dnech od toho ustoupili a Šimonek spí s námi v posteli.
Miluje výlety, aporty, míčky, honičky, vodu a koupání, aportování ve vodě a doma má nejraději hru na schovávanou.
Díky mé péči a času si mě Šimon vybral za lásku a za paničku...
Život se Šimonem nás změnil a změnil naše priority. Na dovolenou jezdíme jen tam, kam s námi Šimon může, nikdy bych ho nenechala u někoho na hlídání.
Sice občas zdrhne za pachem, ale hned se vrátí nebo se zdržuje kolem, ale pro mě je to ten nejúžasnější pes, jakého jsem si mohla přát...
Tímto bych chtěla poděkovat Niki Markové a psímu depozitu, že mi dali šanci a svěřili mi Šimona.