Connie: Domov, který změnil život celé rodině

Connie je kříženka bull plemene, která se do naší péče dostala kvůli složité rodinné situaci původních majitelů.

V Hafanofu strávila dlouhé měsíce. Přestože jí tehdy bylo přibližně sedm let, věk na ní rozhodně nebyl znát. Byla aktivní, sportovně založená a potřebovala lidi, kteří budou její temperament sdílet.

Azylové prostředí i náš cvičák si rychle zamilovala. Jezdila s námi na závody a užívala si všechno, při čem mohla pracovat, běhat a být součástí dění.

První naděje na nový domov

Na pražském Bullsrazu, kde se Connie dokonce zapsala do České knihy rekordů, si jí všiml mladý pár, který hledal parťačku ke svému psovi.

Connie si ostatní psy běžně pečlivě vybírala, ale s jejich bulíkem si sedla prakticky okamžitě. Zdálo se, že konečně našla svůj domov.

Po několika měsících jsme však začali dostávat stále méně zpráv a fotografií. Když komunikace téměř ustala, začali jsme aktivně zjišťovat, co se děje.

Connie se nakonec vrátila zpět do Hafanofu.

Její stav nás velmi zasáhl. Byla výrazně hubená, měla proleženiny a silně přerostlé a poškozené drápy. Kvůli svým zdravotním problémům navíc potřebovala přísnou hypoalergenní stravu a po návratu vykazovala známky toho, že její režim potřebám jejího organismu neodpovídal.

Přestože si prošla náročným obdobím, při návratu nás vítala s obrovskou radostí. Bylo znát, že poznává prostředí i lidi, které považovala za bezpečné.

Další čekání

Connie se postupně znovu dala dohromady a začalo další hledání domova.

Tentokrát ale narážela především na svůj věk. Přestože energií připomínala mnohem mladšího psa, číslo v jejím profilu mnoho zájemců odradilo dřív, než ji vůbec poznali.

A potom se ozvala člověk, kterého jsme dobře znali.

Právě přišla o svého milovaného psa Nuggeta a prožívala jednu z nejtěžších životních ztrát.

A právě tady začala jejich společná cesta.

Bolestná ztráta odstartovala "Akci Connie"

Nová panička vzpomíná:

"O Connie jsem věděla ze sociálních sítí už dříve. V té době jsem ale měla svého nejlepšího psího kluka Nuggeta. Byl to pes mého srdce. V květnu mi zemřel na selhání ledvin a mně se úplně zhroutil svět."

Lidé kolem ní viděli, jak hluboce ztrátu prožívá. Její kamarádka Olga proto nenápadně připomněla právě Connie.

Netrvalo ani několik dní a začalo domlouvání první návštěvy.

První setkání s "psím sportovcem"

Na návštěvu dorazila celá rodina.

Connie je přivítala ve svém typickém stylu – naplno.

Nová panička si dodnes pamatuje první dojem:

"Viděla jsem neuvěřitelného plašana zakousnutého do peška, který létal sem a tam a absolutně nic jiného na světě ho nezajímalo. V duchu jsem si říkala: Tohle stvoření si mám opravdu odvézt domů?"

Obavy ale rychle polevily.

Jakmile Connie odložila hračku, začala krásně reagovat na člověka, povely i pamlsky. Ukázalo se, že její obrovská energie není problém – jen potřebuje správné využití.

A bylo rozhodnuto.

Tam, kde bylo prázdné místo, vznikl nový domov:

Na cestu dostala Connie krmivo i potřebné vybavení a nastoupila do auta, jako by s novou rodinou jezdila odjakživa.

Během zastávky v Praze pozorně sledovala dveře, za kterými zmizely děti, a čekala na ně, dokud se nevrátily.

Celou přibližně 240 kilometrů dlouhou cestu zvládla bez problémů.

Po příjezdu přivítala nové členy rodiny, proběhla zahradu a následně s naprostou samozřejmostí vyskočila na gauč.

Byla doma.

Connie změnila život celé rodině:

Nová rodina si ji zamilovala prakticky okamžitě.

Společně začali chodit na cvičák, vyrážet na výlety, do lesa i k vodě. Connie si našla nové psí kamarády a každý den se dál učila fungovat ve svém novém životě.

Její panička popisovala první týdny takto:

"Connie změnila život celé naší rodině, ale nejvíc mně osobně. Rána po ztrátě Nuggeta je pořád velká, ale Connie ji krok po kroku zaceluje."

Rozhýbala celou domácnost. Dostala rodinu zpět ven, na výlety a společné aktivity. Dokonce i dědeček začal pravidelně vstávat na ranní procházky do lesa.

A Connie?

Ta konečně získala rodinu, která její energii nevnímá jako problém, ale jako součást toho, kým je.

"Každý den se učíme jedna od druhé. Je to fantastická holka."

Konečně doma:

Connie potřebovala více než jeden pokus, než našla své místo.

Její příběh připomíná, že u adopce nestačí jen dobrý úmysl. Důležité je najít správné spojení psa a člověka, respektovat potřeby konkrétního zvířete a nic neuspěchat.

Connie svůj domov nakonec našla.

A zároveň pomohla jedné rodině znovu zaplnit místo, které po ztrátě milovaného psa zůstalo bolestně prázdné.

Někdy člověk zachrání psa. A někdy pes na oplátku zachrání kus člověka.