
Merilyn
HAFANOF / PŘÍBĚHY Z NOVÝCH DOMOVŮ
Merilyn
Z řetězu až do skutečného domova.
Prvních dvanáct hodin se strachy téměř nepohnula. O deset měsíců později už dokázala vykročit do nového života.
Merilyn prožila dosavadní život na řetězu, opakovaně rodila štěňata a běžný svět po boku člověka téměř neznala. V dočasné péči ji čekala dlouhá cesta plná zdravotních komplikací, drobných pokroků i jedné nevydařené adopce. Nakonec ale našla rodinu, která byla ochotná dát jí přesně tolik času, kolik potřebovala.
MERILYN / PRVNÍ DNY V BEZPEČÍ
Svět, který byl najednou úplně jiný.
Dům, zahrada, lidský dotek nebo obyčejná procházka. Věci, které většina psů dobře zná, byly pro Merilyn velkou neznámou.
Dvanáct hodin téměř bez pohybu
Merilyn se do dočasné péče dostala 20. září 2020. Po životě na řetězu pro ni znamenalo nové prostředí obrovskou změnu.
Prvních přibližně dvanáct hodin se téměř nepohnula. Byla tichá, odevzdaná a vůbec netušila, co od nového světa čekat.
Zpočátku se bála prakticky všeho. Prudší pohyb, zvednutá ruka nebo přítomnost neznámého člověka v ní vyvolávaly strach.
Pokud byl někdo v její blízkosti, často odmítala dokonce i jíst. Neznala běžná slova, povely ani své původní jméno.
PRO NĚKOHO MALIČKOSTI. PRO MERILYN VELKÉ KROKY.
Vystoupit z auta
Strach z neznámého prostředí byl natolik silný, že zpočátku nedokázala z auta sama vystoupit.
Vejít do domu
Ani bezpečný domov nebyl něčím, co by automaticky znala. Každé nové místo vyžadovalo čas.
Jít na procházku
Po několika stovkách metrů si někdy sedla nebo lehla. Potřebovala zastavit a zpracovat nové podněty.
JAK MERILYN REAGOVALA NA STRACH
Když měla strachu příliš, nereagovala agresí. Prostě se zastavila.
Bezpečí nacházela mezi ostatními psy
Jediným pevným bodem byli zpočátku ostatní psi v dočasné péči. Vedle nich se Merilyn cítila bezpečněji a postupně začala objevovat zahradu, okolí i běžné psí činnosti.
Obojek a vodítko pro ni nebyly samozřejmostí. První dny jsme ji na ně museli zvykat velmi opatrně. Stejně pomalu se učila, že člověk nemusí představovat hrozbu.
Do rušnějšího městského prostředí jsme se s ní první měsíce prakticky nemohli vydat. Potřebovala čas, klid a možnost postupovat vlastním tempem.
Dočasná péče se přizpůsobila Merilyn.
Vedle postupného získávání důvěry ji čekala také náročná zdravotní péče.
Nejdřív bylo potřeba postarat se o její zdraví
Merilyn neměla ani základní dokumentaci. Bylo potřeba zajistit očkování, čipování, kastraci a vyřešit další zdravotní problémy.
Do veterinární ordinace ji dočasná teta zpočátku musela nosit, protože se fenka ze strachu nedokázala dostat ani z auta.
Při kastraci se podle tehdejšího veterinárního nálezu ukázalo, že její reprodukční aparát byl po předchozích vrzích ve velmi špatném stavu.
Ani tím ale komplikace neskončily. Po vyndání stehů začala Mery krvácet a následovalo několik týdnů vyšetření na různých veterinárních pracovištích.
Každá další cesta přitom znamenala nový stres pro psa, který se teprve učil důvěřovat lidem.
Malé kroky, které znamenaly obrovský pokrok
Současně s veterinární péčí pokračovala práce na Merilynině psychice. Ke své dočasné tetě si vytvořila velmi silné pouto.
Samotu ale zvládala špatně. Při odloučení dlouho plakala a štěkala. Život dočasné péče se proto na mnoho měsíců výrazně přizpůsobil právě jejím potřebám.
Postupně začínala chápat, že obojek není nebezpečný, vodítko nemusí znamenat bolest a člověk nemusí být hrozbou.
Každý nový krok představoval důležitý posun na její cestě ke skutečnému domovu.
TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ
Byly to malé kroky. Pro Merilyn ale znamenaly obrovský pokrok.
MERILYN / PRVNÍ NADĚJE NA ADOPCI
Pět návštěv. Naděje na nový domov.
Merilyn se postupně učila důvěřovat lidem. A jednoho dne se zdálo, že našla člověka, se kterým by mohla začít nový život.
Najít správného člověka nebylo snadné
Jakmile Merilyn udělala první pokroky, začali jsme zvát zájemce o adopci. Její výrazná bázlivost však pro mnohé představovala příliš velkou výzvu.
Jiným lidem zase nedokázala důvěřovat samotná Merilyn. Bylo důležité, aby nová rodina pochopila její potřeby a dokázala respektovat její tempo.
Pak přišel zájemce, který za Mery začal pravidelně jezdit.
Během pěti osobních návštěv měla možnost ho poznat. Společné procházky fungovaly dobře a zdálo se, že se vytváří vztah, na kterém by mohlo být možné stavět.
Koncem listopadu proto Merilyn odjela do nového domova.
Všichni doufali, že právě teď začíná její nová životní kapitola.
DRUHÝ DEN PO ADOPCI
Přišel telefonát. „Merilyn se ztratila.“
Pro fenku, která stále nedůvěřovala cizím lidem, byla ztráta v neznámém prostředí mimořádně vážnou situací. Představa, že by se nechala jednoduše odchytit neznámým člověkem, byla prakticky nereálná.
ZAČALO OKAMŽITÉ PÁTRÁNÍ
Když se spojí lidé, aby pomohli jednomu psovi.
Desítky lidí
Do hledání se zapojily desítky lidí. Postupná hlášení pomohla určit přibližnou oblast, kde se Merilyn pohybovala.
Dočasná teta na cestě
Meryina dočasná teta vyrazila na několikahodinovou cestu do oblasti pátrání. Na místě pokračovalo společné hledání.
Známý člověk
Merilyn se nakonec objevila z lesa. Poznala svou dočasnou tetu a známé auto, do kterého sama nastoupila.
Konečně známá tvář
Naštěstí pátrání netrvalo dlouho. Mery se objevila z lesa a spatřila svou dočasnou tetu.
Poznala také auto, které dobře znala. Tentokrát ji nikdo nemusel přesvědčovat, aby nastoupila.
Sama vešla dovnitř.
A odjela zpátky tam, kde se cítila bezpečně.
Nevydařená adopce znamenala, že hledání skutečného domova bude muset pokračovat. Tentokrát ještě opatrněji.
OKAMŽIK, KTERÝ PŘINESL ÚLEVU
Mery se objevila z lesa. Jakmile spatřila svou tetu a známé auto, sama nastoupila dovnitř.
PO NÁVRATU DO DOČASNÉ PÉČE
Další adopci už nebylo možné uspěchat.
Po této zkušenosti jsme podmínky pro další adopci ještě zpřísnili. Merilyn tak strávila Vánoce opět v dočasné péči.
Současně bylo potřeba pokračovat ve veterinární péči. Merilyn čekala další vyšetření i zákroky.
Několik dalších týdnů znamenalo pravidelné návštěvy veterináře a pokračující péči.
Pro zájemce představovala Merilyn náročnou kombinaci výrazné bázlivosti, zdravotních komplikací a potřeby velmi citlivého přístupu.
Zájem o adopci postupně slábl.
PŘÍBĚH MERILYN ALE POKRAČOVAL
Ztracená naděje nemusí znamenat konec. Merilyn stále čekala na lidi, kteří ji přijmou i s její minulostí.
MERILYN / NOVÁ NADĚJE
Z virtuální adopce vznikla opravdová.
Někdy začíná cesta k novému domovu nenápadně. Třeba tím, že někdo na dálku sleduje příběh psa, kterého ještě nikdy nepotkal.
Fotografie, které pomohly znovu otevřít její příběh
V červnu 2021 absolvovala Merilyn charitativní focení na pláži. Byla to další příležitost ukázat, jak velký kus cesty už dokázala ujít.
Přišli ji podpořit také Jarmilka a Jozef Hruškociovi a fotografka Verča Svárovská vytvořila sérii fotografií, které jsme následně použili při hledání nového domova.
Za fotografiemi se ale skrýval mnohem delší příběh. Merilyn stále čekala na lidi, kteří budou rozumět jejím potřebám a nebudou od ní očekávat, že se ze dne na den změní.
NĚKDO JEJÍ PŘÍBĚH SLEDOVAL UŽ DLOUHO
Rodina ji nejprve podporovala na dálku. Znala její příběh, její zdravotní problémy i všechno, co už měla za sebou.
Z podpory na dálku vzniklo skutečné pouto
Rodina, která Merilyn dlouhodobě sledovala, ji původně podporovala prostřednictvím virtuální adopce.
Věděla, že Mery není pes, který po příchodu do nového domova okamžitě zvládne všechny běžné situace.
Postupně za ní proto začali jezdit osobně. Několik návštěv změnilo vztah, který původně existoval jen na dálku.
Rodina měla příležitost Merilyn skutečně poznat, pochopit její povahu a vytvořit si k ní opravdové pouto.
A hlavně věděla, koho si bere domů.
Nepřicházela s očekáváním dokonale vychovaného psa. Znala její minulost, limity i množství práce a trpělivosti, které společný život může vyžadovat.
JAK VZNIKAL NOVÝ DOMOV
Nejdřív podpora. Potom důvěra. Nakonec rodina.
Podpora na dálku
Rodina se o Merilyn zajímala, znala její příběh a podporovala ji formou virtuální adopce.
Osobní seznámení
Několik návštěv pomohlo vytvořit skutečný vztah a lépe porozumět tomu, co Merilyn potřebovala.
Skutečný domov
Rodina byla připravená přijmout Merilyn i s její minulostí a respektovat tempo, jakým bude objevovat nový život.
DEN, NA KTERÝ JSME ČEKALI
11. 7. 2021
Merilyn odjela domů. Tentokrát doopravdy.
Po měsících péče, veterinárních vyšetření, překonávání strachu a hledání vhodné rodiny nastal den, kdy Merilyn konečně odjela do svého skutečného domova.
Domov, který respektoval její potřeby
Merilyn konečně našla prostředí, které jsme pro ni celou dobu hledali.
Trpěliví lidé
Rodina, která věděla, čím si Merilyn prošla, a byla připravená jí dát čas.
Psí kamarádka
Společnost dalšího psa, která mohla Merilyn pomáhat cítit se jistěji v novém prostředí.
Bezpečné zázemí
Domek se zahradou a děti, které respektovaly její potřeby.
Z fenky, která se kdysi bála udělat krok, se stávala Merilyn připravená pokračovat ve svém příběhu po boku vlastní rodiny.
MERILYN / POSLEDNÍ KAPITOLA V HAFANOFU
Z psa, který se bál udělat krok, byla úplně jiná Merilyn.
Její cesta nebyla jednoduchá. Ale každý malý pokrok ji přibližoval ke dni, kdy konečně mohla odjet do vlastního domova.
Příběh, který se psal po malých krůčcích
Když Merilyn přišla do péče Hafanofu, bála se prakticky každého pohybu člověka. Prvních přibližně dvanáct hodin se téměř nepohnula.
Neznala obyčejné věci, které většina psů považuje za naprostou samozřejmost. Procházky, cestování autem, vstup do domu nebo lidský dotek pro ni znamenaly velkou výzvu.
V dočasné péči se ale postupně učila důvěřovat. Poznávala okolní svět, nacházela jistotu mezi ostatními psy a vytvářela si vztahy k lidem.
Odcházela jako fenka, která už dokázala objevovat svět, hrát si a navazovat vztahy.
A ve svém novém domově mohla v této cestě pokračovat po boku lidí, kteří rozuměli jejím potřebám.
DVA OKAMŽIKY JEDNOHO PŘÍBĚHU
Na začátku strach. Na konci nová šance.
20. září 2020
Do dočasné péče přišla fenka, která po životě na řetězu téměř neznala běžný svět a člověku se bála důvěřovat.
11. července 2021
Merilyn odjela do rodiny, která její příběh dlouhodobě sledovala a byla připravená přijmout ji i se vším, co si nesla z minulosti.
CO NÁS MERILYN NAUČILA
Některým psům nestačí otevřít dveře. Potřebují někoho, kdo na druhé straně těch dveří dokáže dostatečně dlouho čekat.
Merilyn takový domov nakonec našla.
Po měsících péče, obav, zdravotních komplikací a nejistoty dostala příležitost pokračovat v životě se svou vlastní rodinou.
A právě proto její příběh patří mezi ty, na které v Hafanofu nezapomeneme.
Některé cesty jsou dlouhé. O to důležitější je, aby na jejich konci někdo čekal.
