Andy: Z bludného kruhu až na pražský gauč

Andy je kříženec labradora a ohaře. Aktivní, společenský pes, který miluje lidi, děti i další psy.

Povahově měl spoustu předpokladů k tomu, aby se stal skvělým rodinným parťákem.

Přesto se dlouho nedařilo najít místo, kde by mohl skutečně zůstat.

Život plný návratů

Než se Andy dostal do naší péče, dvakrát skončil zpět v záchytném kotci.

Původně byl nalezen jako opuštěný pes. Ze záchytného kotce si ho adoptovala rodina, ale první domov mu dlouho nevydržel a Andy se vrátil zpět.

Po několika měsících přišla další naděje. Adoptoval si ho manželský pár.

Ani tentokrát ale nový život nevydržel. Po rozpadu rodiny se změnily životní podmínky a Andy znovu skončil za mřížemi záchytného kotce.

O adopci tehdy nebyl téměř žádný zájem, a proto přišla žádost, zda bychom ho nemohli převzít.

Jenže Hafanof měl v té době plnou kapacitu.

Dočasná péče, která nedopadla dobře

Andy proto nejprve odešel do přechodné dočasné péče.

Ta však skončila komplikací – Andy byl napaden jinými psy a utrpěl zranění, která bylo nutné ošetřit v celkové anestezii.

Místo klidného přechodného období tak přišla bolest, léčba a další stěhování.

A my stále neměli volné místo.

V pravou chvíli se ale ozvala naše kamarádka, která už od nás jednoho pejska adoptovala. Nabídla, že Andyho na přechodnou dobu přijme k sobě.

Andy tak putoval z jižních Čech až do Prahy k dočasné tetě Janče.

Pražská zastávka na cestě dál

Janča se o Andyho několik týdnů starala a pomáhala mu zotavit se z pokousání.

Léčba nebyla jednoduchá. Rány se hojily pomalu a bylo potřeba průběžné veterinární ošetření.

Jakmile se u nás konečně uvolnilo místo, Andy se přestěhoval přímo do depozita Hafanofu, kde jsme jeho léčbu dokončili.

Po zahojení posledních ran následovala ještě kastrace.

Kvůli dlouhé rekonvalescenci mezitím několik zájemců o adopci odpadlo, protože nechtěli čekat.

Pro nás ale bylo důležitější jediné:

aby se Andy nejprve skutečně uzdravil.

Když se uzdravil, vrátil se i rošťák

Jakmile se Andy začal cítit lépe, vrátila se mu také energie.

A bylo jí opravdu hodně.

Některé jeho nápady nám způsobily škody, nad kterými jsme tehdy rozhodně tolik úsměvu neměli jako dnes.

Největší dobrodružství si ale připravil jednoho večera.

Zatímco jsme za bránou sekali trávu, Andy se rozhodl, že u toho nesmí chybět. Podařilo se mu protáhnout malým okénkem a vydal se za námi.

Naštěstí ho na silnici zahlédl člověk, kterému nebyl jeho osud lhostejný. Andyho bezpečně odchytil a odvezl do městského útulku.

Jenže k nám se tato informace nedostala.

Celou noc jsme proto Andyho zoufale hledali po okolí v přesvědčení, že je někde venku.

Teprve ráno přišla zpráva, která nás uklidnila:

Andy byl celou dobu v bezpečí.

A tak se náš dobrodruh zase vrátil.

Pes, který chtěl hlavně něco dělat

Andy byl velmi aktivní a spolupráce s člověkem ho bavila.

Naše kolegyně Verča s ním proto absolvovala také výcvikový pobyt na "Kozokempu" u trenéra Františka Šusty.

Andy ukázal, že když dostane možnost svou energii využít správným směrem, dokáže pracovat skvěle.

Přesto nový domov stále nepřicházel.

Lidé si ho brali na procházky a výlety, trávili s ním čas, ale žádné spojení zatím nebylo tím definitivním.

Až jednou přijela rodina i se svou psí slečnou Collette.

Jedna procházka změnila všechno

Společně vyrazili na procházku.

A najednou všechno zapadlo na své místo.

Andy si rozuměl s lidmi i s jejich psí parťačkou a z obyčejného seznamovacího výletu se začala rodit adopce.

Tentokrát už ta správná.

Andy odjel do Prahy.

A tentokrát se nevrátil.

Z dobrodruha spokojený Pražák

V době vzniku původního článku byl Andy v novém domově už téměř rok.

Rodina s ním podnikala výlety, věnovala mu dostatek pohybu a dokázala využít jeho aktivní povahu.

Z psa, který za sebou měl několik návratů a neustálých změn prostředí, se stal klidnější a spokojenější parťák.

Dokonce se s námi později znovu setkal při focení charitativního kalendáře s herci.

A právě tehdy bylo krásně vidět, jak velký kus cesty ušel.

Už to nebyl pes, který stále čekal, kam ho život pošle dál.

Měl své lidi. Měl svou psí parťačku. A měl domov.

Některým psům trvá cesta domů déle. Důležité je, že na jejím konci někdo opravdu čeká.

Andy tak konečně vystoupil z nekonečného kolotoče návratů a stěhování.

A z velkého dobrodruha se stal hrdý Pražák.